Během začátku roku jsem se svými studenty začínal úvod do programovacího jazyka JavaScript - jednoho z nejpopulárnějších jazyků dnešního světa, který je základem webového programování. Během kurzu 4ME501 Komunikace a multimédia se naskytla výborná příležitost navrhnout přehlednou sumarizační infografiku, která by čtenáři představila úplné základy webového programování - Document Object Model, selekci elementů a základní metody používané na webu. 

Mou vizí bylo infografiku zakomponovat do výuky a dát jí k dispozici studentům jako základní výukový materiál. 

Výsledky

Značka Nerd's Coffee

Rozhodl jsem se e-shop přetvořit pro cílovou skupinu, která se o kávu velmi zajímá a očekává od prezentace více, než běžný spotřebitel. Tato skupina se v anglickém jazyce často nazývá "Coffee Nerds" (kávový nerd). 

Inspirací pro značku byl můj známý, který právě do této skupiny zapadá. Ten byl také hlavním konzultantem pro obsah, který se na stránce nachází. Značka byla postavena na prémiovosti, kvalitě a pocitu limitovaných zásob.

Designový proces - iterace a konzultace

Finální design byl vícekrát iterován a konzultován s ostatními studenty, lektorem a již výše zmíněným konzultantem. Výsledek byl odprezentován před lektory kurzu v rámci zkouškového období. 

Celkem bylo vytvořeno přibližně 12 Instagramových příspěvků, ve kterých jsem s Filipem rozebral základní podstatné informace týkající se webové přístupnosti. 

Nejen v digitálním světě

Během studování a tvorby podkladů jsme narazili na mnoho informací. Tou nejvíce zajímavou bylo pochopení toho, že přístupnost nemusí být pouze digitální, ale setkáváme se s ní každý den, například v podobě speciálních povrhů, které využívají osoby se zrakovým postižením.

Výsledky

Názorná ukázka příspěvků, které jsme s Filipem společnou prací vytvořili. Všechny je možné zobrazit na Instagamovém profilu @uxd_principles. Mou prací bylo navrhnout design snímků, Filip byl pak zodpovědný primárně za jejich obsah. Návrh probíhal v nástroji Figma.

Výzva

Tým dostal zadání, našel vizi a smysl a měl celkem 6 týdnů na zpracování kompletního startupového plánu – vč. Financí, marketingu a strategie vstupu na trh. Po prvním dni plném brainstormingu jsme měli jasno, pojďme něco udělat s bezpečností na internetu.

Mou osobní výzvou bylo vedení týmu, kdy jsem dostal na starost kompletní řízení projektu, organizaci všech týmových aktivit a také zajištění, že všechny potřebné věci jsou včas zpracovány a odevzdány. V týmu jsem měl také na starosti celkovou definici značky Angelguard včetně mise, vize a celkového grafického zpracování.

Řešení

S týmem jsme navrhli platformu, která dodává rodičům nástroje ochrany jejich dětí na internetu. Platforma nabízí možnost automatického sledování internetové aktivity na více zařízení a funkce okamžité prevence zabrání dítěti styk s nevhodným obsahem ještě před jeho zobrazením. Namísto je zobrazen edukativní obsah vztažený k bezpečnosti na internetu u mladistvých.

Značka Angelguard

Cílová skupina projektu byla definována jako rodiče s dětmi ve věku 5 – 15 let. Kvůli věku dětí v cílové skupině bylo potřeba zvážit, jakým přístupem budeme k dětem přistopovat. Rozhraní pro děti musí být intuitivní, přístupné, transparentní a hravé. V běžném projektu by bylo potřeba produkt navrhnout ve spolupráci s dětským psychologem či dalšími odborníky.

Navrhnuta byla postava „Ada Angel“ založená na osobě sestry jednoho z členů týmu. Myšlenkou bylo, aby postavička rostla společně s dětmi a dokázal se tak vybudovat částečný vztah založený na důvěře.

Výsledky

Závěr projektu se nesl v duchu britského pořadu „Dragon’s Den“, kdy proběhla prezentace před reálnými investory. Nakonec se týmu povedlo zajistit fiktivní investici ve výši 5 mil. Kč za 20 % podílu ve společnosti. Porotě se líbilo naše nadšení do projektu a zaměření na budoucí generaci.

Zadání

Společně v týmu třech výzkumníků jsem obdržel jednoduché zadání – zjistit, co vede uživatele k tomu podporovat neziskové organizace a jaké bariéry existují na současném webu Atlas of Today’s World, které je potřeba odstranit pro zvýšení počtu podporovatelů.

UX Výzkum: Co vede lidi k podpoře neziskovek?

Proč lidi posílají peníze na dobročiné či neziskové projekty? Co je k tomu vede a jak se cítí? Na toto bylo potřeba odpovědět v rámci UX výzkumu s celkem šesti respondenty. Závěrů z výzkumu bylo i přes naše překvapení více.

Cílem výzkumu je zjistit motivaci cílové skupiny, která ji vede k podpoře různých projektů – finanční i nefinanční.

Lidé nevnímají potřebu velkých neziskových projektů jako reálnou a spíše soustředí své prostředky na malé a jim názorově podobné projekty. U známých neziskovek si myslí, že mají dostatek finančních prostředků a zároveň že tam pošle finance každý, tudíž nepotřebují právě jejich finanční či nefinanční pomoc. Zde se jedná o krásný případ efektu přihlížejícího (the bystander effect).

Naopak zvýšený zájem byl o malé či málo zasotupené projekty a iniciativy, které jsou navíc v souladu s již existujícím názorem či přesvědčením dané osoby. Klíčová je pro ně také transparentnost, jak se s jejich darem naloženo.

Odbourání překážek na webu

Druhou částí výzkumu bylo současný web otestovat a zjistit, kde leží překážky pro uživatele a kde mohou vznikat nejasnosti. Celkem bylo formulováno a společnosti předáno okolo 6 konkrétních doporučení, která se v rámci výzkumu opakovala.

Tato část výzkumu byla opět zpracována za pomocí šesti jiných participantů. Každý z nich byl postupně proveden sadou úkolů a zvolený zapisovatel analyzovat každý jejich krok během přibližně hodinového sezení.

Odhaleny byly nedostatky týkající se nepřehlednosti, nedokočeného obsahu, nefunkčních částí webu či nejasných či zmatečných instrukcí. Všechny poznatky byly předány neziskovce v přehledném dokumentu.

Výsledky a závěr

Projekt byl ukočen souhrnou prezentací před majitelem neziskovky panem Múčkou v prosinci 2024, kdy náš tým představil závěry výzkumu podpořené citacemi a ukázkami z nahrávek výzkumu. Pan Múčka také obdržel přibližně 50 stránkový dokument s detailním rozborem výzkumu, doporučení a podkladů pro zlepšení výsledků projektu.

Role a odpovědnosti

• Příprava metodiky výzkumu.
• Kontaktování respondentů a jejich čásatečný nábor.
• Vedení hloubkových rozhovorů
• Syntéza získaných poznatků a formulace doporučení.

Použité metody

• Semi-strukturované rozhovory: Získání kvalitativních dat o potřebách, očekáváních a obavách uživatelů.
• Afinitní diagramy: Analýza a seskupování výroků uživatelů pro nalezení společných vzorců chování.
• Persony: Vytvoření reprezentativních profilů typických členů pro lepší zacílení komunikace